čtvrtek 26. května 2016

Komfortní zóna a pár upřímných slov k tomu

Vím, že jsem se už pár dní neozvala a taky mám pár restů, které splnit. Ale dříve to nějak nešlo.
No, hodinka na napsání pár řádků by se určitě našla, ale v tom přišla ruku v ruce nenálada a lenost.
Jedním z důvodů mých posledních pernějších dní bylo dohánění ve škole, co jsem zameškala po mou dobu v Anglii plus současná učiva. A že toho zrovna málo nebylo a není.
Dneškem jsem si ale konečně všechno odbyla a zase si můžu hodit (na chvíli) nohy nahoru. Píšu na chvíli, jelikož příští týden mě čeká zkouška z testů FCE.
Pořád jsem si říkala, je to až za půl roku, za tři měsíce, za měsíc...a teď za týden.
Neuvěřitelné, jak ten čas letí. Někdy až moc rychle.

Ale aby těch výmluv o nedostatku času nebylo málo, mám v rukávu ještě jednu.
Asi po dvou letech můj blog už není anonymní, a to jak na internetu, tak v mém soukromém životě.
Dřív by to nepřicházelo v úvahu. Na anonymitě blogu jsem si zakládala, byla jsem ráda, že nikdo nemá tušení, o koho jde. Taky proto, že se tady sem tam objeví i nějaká ta kuriozitka z osobního života nebo celkově osobní věc.
Jsem si vědoma toho, že internet je všemocný a nikdy nevíte, ke komu se ty vaše "kuriozitky" dostanou a kdo by jich mohl zneužít. A jsem si jistá, že by se někdo takový určitě našel.


Poslední dobou mě ale tento strach začal opouštět a já si začala říkat ''za zkoušku nic nedáš''.
To byl důvod, proč jsem změnila adresu a začala psát úplně nové články.
A taky přidala své jméno a instagram (a to už je co říct ! :D).

Pravdou ale je, že jsem měla pořád dost strachu a pochybností na to, sdělit to i lidem ve svém okolí. A tak jsem to nechala tak a neřešila.
Jenže ho po nějaké době objevila moje kamarádka a všechno už šlo se vším.
Jsem za to ráda ? Rozhodně ano.
Řídím se pravidlem ''občas je potřeba vystoupit z naší komfortní zóny''. A pro mě má anonymita byla přesně ta komfortní zóna. A mrzí mě, že jsem k vystoupení z ní potřebovala někoho jiného.

No a abych se dostala k jádru věci, dalším důvodem dvou týdenního neozvání se bylo právě tohle. Vždy, když jsem chtěla něco napsat, měla jsem v hlavě myšlenky, že už nejsem jediná, kdo si to přečte a zná mě (věta sice méně smyslná, pointa ale stejná :D).
A právě teď jsem na sebe pyšná, protože při psaní tohoto článku se právě o jedno vystoupení z další komfortní zóny jedná! A to je vám lidi dobrý a nejistý pocit zároveň.

Tak to by bylo ke krátkému odůvodnění a teď k mému restu. Minulý týden probíhala giveaway o organizér a vyhlásit výherce jsem měla už pár dní ago. Takžee, nejvyšší čas!

Výhercem je: POTREFENÁ MÁMA, gratuluji! :)

Hlavně užívejte začínající léto, protože až začnou ty pravé vedra, to už to tak příjemné nebude :D.
Já se prozatím loučím a příště už to bude snad o něčem užitečnějším! :)

3 komentáře:

  1. Podle mě je super, že si blog odhalila z anonymity a opustila tu svou komfortní zónu. Myslím, že je to velký krok u předu každého, kdo ji jednou opustí. :)
    Výherkyni moc gratuluju! :)
    DENYII

    OdpovědětVymazat
  2. Gratuluji výherkyni ;) a i tobě, že jsi se odvážila svojí komfortní zónu opustit :)

    OdpovědětVymazat
  3. Naozaj nádherný motivačný článok ♥
    Gratulej výherkni :)

    OdpovědětVymazat