sobota 16. dubna 2016

Perličky z Anglie, den první

První den je dá se říct "úspěšně" za mnou. Co se ale říct nedá je, že se obešel bez nějakých komplikací. Ale to nevadí, protože to k tomu patří. Tedy alespoň v mém případě.
Začnu pěkně popořadě. Letěla jsem z Prahy a jelikož bydlím na druhé straně republiky, bylo potřeba vyjet o o pár hodin dřív. Cesta proběhla vcelku v pořádku.
Ovšem první zážitek začal už po příjezdu do Prahy. Jeli jsme autem na CNG, takže jsme museli hledat speciální benzínku. Když jsem ji tak pracně našla, nastavila jsem GPS a hledalo se. Po doražení na místo jsme zjistili, že benzínka je už dávno zrušená. No co už, alespoň jsem ponaučená pro příště.

Výlet pokračuje doražením na místo, kde díky počasí (začínalo pršet) jsem si uvědomila, že jsem si zapomněla deštník. Chápete, jedete do deštěm proslulého místa a vy si zapomenete deštník. A ještě k tomu deštník, který jste si koupili speciálně na daný výlet. Černý s puntíkama! No raději mlčím.



Tak jsem se šla odbavit, kde jsem mimochodem zcela nechtěně předběhla celou řadu. Ale tak nechtěně, až to bylo nenápadné a nikdo si toho nevšiml. Já si to uvědomila až trošičku později a vracet jsem se už nevracela. Protože, kdo by se vracel.
U odbavení mě pobavila trojice mladých lidí, kteří se bavili o včerejší party, a jak se včera totálně zbombili a jak už by nejraději šli domů. Opravdu jsem se upřímně pobavila a hned si představila, že takhle vlastně někdy zním i já s mými kamarády :D.

Po odbavení jsem uznala za vhodné požít dávku kofeinu. A tak jsem zvolila Costa coffee - kafe Americano a při popíjení jsem si četla. Abych si to čekání zkrátila, žejo.
No a to bych nebyla já, kdybych si to čekání nezkrátila až moc a potom nezjistila, že mi to vlastně za chvíli letí. Nakonec jsem ale všechno zvládla a pohodlně se usadila v letadle.

Seděla jsem vedle velmi přátelského manželského páru ze Skotska, který mi stihl během letu povyprávět snad všechny jejich zážitky. Například všechno o jejich dětech, rodině, ale taky i dobré tipy na Londýn.
Jako třeba, že autobusy většinou řídí lidi, co sotva umí anglicky a taky tento pár byl první, od koho jsem slyšela, že Češi nejsou vůbec "rude" a že jsme vlastně velmi přátelský národ.
Bylo zajímavé konverzovat dvě hodiny v kuse anglicky, bez možnosti české záchrany, jak je tomu v klasické hodině angličtiny. Příklad: "When I was....jak se prosím řekne xxxx??".

Po přistání přišlo nemilé zjištění, že jsme místo na jižní terminál přistáli na severním. Nebyl by to takový problém, pokud by mě taxík neměl čekat na jižním. A tak jsem musela přejet na jižní, kde samozřejmě žádný pán držící cedulku s mým jménem nebyl.
Podotýkám, že daný pár tohle všechno absolvoval se mnou, a to zcela dobrovolně.
Další poznatek, londýnské letiště je asi tak 3x větší než to naše pražské. Dle mého dojmu. Což je určitě správný dojem.
No nakonec jsem musela najít číslo a s taxikářem se spojit. Vyšlo najevo, že taxikář byl natolik schopný a zjistil si, že přílet byl změněn na jiný terminál a přešel tam.
Rozloučila jsem se s párem, pořádně jim poděkovala a vyrazila za taxikářem.
Asi o 10 minut později, kdy už jsem se s panem řidičem blížila k autu, mě z mého uklidnění vyrušil až smích řidiče a můj šok, když jsem usedla do auta a před sebou měla volant.
Aha. Anglie. Změna stran. Super, nevadí. Pro příště budu vědět.
Z taxikáře se vyklubal fajn týpek a vedli jsme docela zajímavé konverzace. Třeba o tom, že on se snaží z Londýna uniknout pryč, a my zase unikáme do něj.
Zcela potvrzuje pravidlo, že každý chce to, co nemá.

Po hodinové cestě jsme byli na místě a mě popadly myšlenky jako "co když si s rodinou nesedneme" a podobně. Zajímavé, že až do této chvíle jsem nebyla vůbec nervózní. Ba naopak, já se neuvěřitelně těšila!
Ovšem ihned po seznámení jsem věděla, že to bude v pohodě. Bydlím u postarších manželů, kteří mají velkou rodinu (která ale nebydlí s nimi) a zítra k nim máme jít na večeři.
A prý u sebe mají au-pair z Česka, takže to bude určitě zajímavé! :D
Hostitelé jsou opravdu milí, přátelští a aktivní lidé. Nemám si na co stěžovat. A pokoj mám taky krásný! Musím zaťukat, ať tu všechnu chválu nezakřiknu.


Z mého pohledu se toho za dnešní den stalo víc než dost a já jsem akorát tak zralá padnout do postele.
A taky natěšená na zítřek! :)

P.S. Dnes bylo mé poprvé s ochutnáním pravého anglického čaje s mlékem! Bože, to je vám vážně dobrota!!! Nechápu, jak jsem to mohla dřív odsuzovat.

16 komentářů:

  1. Tak to musel být opravdu zajímavý zážitek :-D Líbí se mi styl tvého vyprávění, asi se tu ještě porozhlédnu, jestli tu nemáš nějaký další podobný článek xD Já bych se taky moc ráda někam podívala, zvlášť třeba do toho Londýna - je to můj sen. Bohužel jsem nemocná a těžko bych cestovala, takže smůla, bohužel. Na druhou stranu si ráda o takovém výletě počtu a představím si to :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podobných článků bude, plánuji psat víc takových "zážitkových".
      Jsem ráda, že se článek líbil :).

      Vymazat
  2. Ať se ti tam líbí! :) článek je skvělý ;-)
    heliewanders.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  3. Super článek! Fakt jsem se místy pobavila. Doufám, že si to tam pořádně užiješ a bude více takových článků ;)
    FitBlanka

    OdpovědětVymazat
  4. Páni, závidím ti tohle dobrodružství! :) Já bych začala hned u nějaké nepovedené situace panikařit. :D
    Find joy in the ordinary

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chce to silný nádech a napočítat do desíti.. :D

      Vymazat
  5. Super článok :) inak v anglicku si určite nájdeš nejakú perfektnú náhradu za dáždnik čo si nechala doma :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, už jsem ho nahradila. Sice takovým obyčejným černým, ale v jednoduchosti je krása :D

      Vymazat
  6. Krásně jsi to zvládla :) je super, že jsi měla štěstí na lidi v letadle :D a s tím taxikářem mě to pobavilo, ale určitě bych byla stejná :D A fotka toho pokoje, to je tvůj pokoj ? :O

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, můj pokoj. Byla jsem stejně překvapená, jak jsi ty. Nečekala jsem takový komfort. A už vůbec jsem nečekala tak parádní rodinu! :)

      Vymazat
  7. Tak to je super! Já zrovna končím výšku a přemýšlím, jestli už do práce a nebo si to ještě o rok odložit a jet do Anglie. Pořád trochu váhám a musím říct, že jsi mě docela povzbudila jít do té Anglie :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych to rozhodně zkusila. Protože jak se říká, za zkoušku nic nedáš :)

      Vymazat
  8. Úžasný článok, už sa teším na ďalšie takéto časti. :)
    Bibiána Navrátil's blog

    OdpovědětVymazat
  9. To zní jako super "busy" den! Užívej a já sem už teď megga natěšená na další články <3

    OdpovědětVymazat