úterý 22. března 2016

Život gympláka + life update

Chodím na gympl, jak už je pár z vás nejspíš známo. To, že se tady píšou pořád testy, to je asi myslím známo všem. Pak jsou tady ale ta období "před pololetím, Vánocemi, Velikonocemi..".
A právě teď je to zmíněné období "před Velikonocemi". Takže se všichni učitelé zblázní, dostanou nápad aka proč jim nedat všechny testy na jeden týden a je vymalováno (to, že teď sedím místo matiky v knihovně, je jasný důsledek :D).
Věřím, že to takhle není jenom na gymplu a soucítí se mnou valná část studentů.
Taky si říkám, a to je teprve střední. Co potom na výšce :D.



No každopádně si říkám, co já budu dělat, až se po 20 dnech absence vrátím zase do školy.
To asi budu muset přeskočit spánek a navýšit denní příjem kofeinu.  A to rovnou dvakrát. Jinak to ani nevidím.
Asi jsem se o tom ještě nezmiňovala, ale v polovině dubna odjíždím do Anglie, konkrétně do Londýna, na jazykový kurz. Víc, než že se neuvěřitelně těším, dnes psát nebudu, protože plánuji napsat pár samostatných článků. Celkově výběr školy, cena, agentura, škola..
Asi ještě podotknu, že jsem se rozhodla jet sama, na vlastní pěst. Proč, to se taky dozvíte jindy :).

Dříve, než odletím, ale přijdou všemi ženami vítané Velikonoce. Původně jsem zamýšlela napsat něco o "radostech Velikonoc", ale pak jsem si uvědomila, že zase tolik radostí v nich asi není.
Samozřejmě, že barvení Vajíček a návštěvy rodiny radostí jsou, ale tím bych to asi ukončila.
A možná teda ještě, že máme pár dní volna. A taky čokoládoví zajíčci!
Ale abych radostí nazvala šlehání holek po zadnici, to po mně nechtějte :D.


Taky jsem se dozvěděla, že mě čekají dvě svatby. A tak jsem se (jako každá jiná holka) začala poohlížet po nějakých šatech. A taky jsem jedny dohledala. Spokojená, že mám vybráno.
Teda až do té doby, než jsem se dozvěděla, že nebudu moct ani na jednu.
V prvním termínu jsem v Anglii, v druhém dělám test z FCE. Takže super, paráda, skvělé.
Šaty bych přežila, ale to, že přijdu o celou tu slávu a atmosféru, to mě docela mrzí.
Jako malá jsem byla tak na 4 svatbách, a všechny si je pamatuju tak nějak jako "dokonalost sama".
Všude radost, smích, láska. Všichni jsou tak vyfešákovaní, že je pomalu ani nepoznáváte.
Následný obřad, tradice, oběd, posezení. Asi mi i slzička ukápne, že o tohle všechno přijdu.
Ale rychle se zatlačí, když si vzpomenu, že vlastně budu v Anglii.
Ovšem v druhém případě, to už je o něco horší :D.

Chtěla bych se zeptat, nebyl jste někdy někdo na nějakém jazykovém kurzu ? Ocenila bych jakýkoliv komentář či tip :).

4 komentáře:

  1. Skvělý článek! Určitě bylo skvělý, kdybys takových psala víc :) A popravdě jediné, co mám na Velikonocích ráda je to, že peču mazanec a jsme doma :) Jinak Ti přeju, aby sis užila Londýn! :)

    OdpovědětVymazat
  2. To já nikdy nezatahovala :D ani na střední a na vysoké jsem to udělala jenom párkrát, aneb- na tyto přednášky není povinné chodit :D
    Pro mě jsou velikonoční radosti leda tak barevná vajíčka, perníčky, linecké a beránci s králíčky - proste žrádlo :D
    Na svatbě jsem nikdy nebyla, ale doufám, že brzy budu :D
    Jazykový kurz musí být super! Těším se na články.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja bych to nenazvala zatahovanim, nebot o tom rodice vi :D.
      Joo zradlo vzdy a vsude!

      Vymazat