čtvrtek 10. března 2016

Vysokohorská přirážka a tyčinka Bounty

Právě teď bych se měla zběsile balit, zmateně pobíhat po baráku a nadávat, že jsem nezačala už dřív, protože nemám vyprané XY věcí, které si chci vzít. Typické. Neumím to jinak.
Ale víte co mám ? Nakoupené jídlo! Protože bez toho by to nešlo. A bylo nakoupené hned v pondělí.
Sice tam máme snídaně a večeře, obědy si budeme kupovat, ale malých svačinek a desertů není nikdy dost. Nikdy nebylo, a nikdy nebude #anebfoodloverforever.
A kam že to vyrážím ? Se školou na týden do Alp. Už jsem se o tom myslím zmiňovala v minulém článku. A odjíždíme dnes večer.
Už se ale moc těším, teda až na tu cestu. Speciálně jsem si koupila takový ten polštářek za krk, tvarem oválný. Ještě jsem ho v praxi nevyzkoušela, tak jsem zvědavá, jestli je to opravdu tak zázračný vynález, jak očekávám :D. Určitě potom poreferuju.


..........tak a tady jsem článek přestala psát s tím, že se u nás seběhla doslova rodinná sešlost.
Tři návštěvy za sebou, poslední odjížděla v 7 večer a já jsem stále ještě nebyla sbalená.
Následovala hodina zběsilého balení a nadávání, proč jsem to nechala na poslední chvíli, a v 9 hodin večer jsem už seděla v autobuse na cestě do Alp.
Byla jsem si jistá, že jsem určitě něco zapomněla. Takový ten divný pocit.
Samozřejmě. V průběhu pobytu jsem si vzpomínala na různé věci. Tak třeba hřeben, nebo krém na obličej (který jsem předposlední den v tašce našla! :D).
Lyže ani hůlky jsem si naštěstí nezapomněla.
Jednou se mi ale stalo, že jsem jela lyžovat a zapomněla si oteplováky. To bylo radosti.


Původně to měl být článek o dvou filmech, které jsem v poslední době viděla, ale trošku jsem se rozhodla rozepsat. Klasik.
Cesta proběhla jakž takž v pohodě. Většinu jsem prospala, nohy jsem si div nedala až za hlavu, už jsem nevěděla jak si sednout, ale zvládla jsem to.
Lyžování bylo nádherné, asi zatím nejlepší, co jsem zažila.
Já jsem právě ten typ, kterému stačí jednou ročně nějaký x-denní pobyt s lyžováním a na rok mám vystaráno. Protože nic se nemá přehánět, odůvodněno.


Čerstvý vzduch, výhledy. Nezapomenutelné. Mnohokrát se mi z těch výhledů i zastavoval dech.
Nevím, jestli jsem divná, ale já mám jednu podmínku. 
Abych lyžovala, musí mi být teplo. Jakmile není, všechno je špatně. Nebaví mě to a už se vidím v restauraci pěkně s kafíčkem v ruce a zákuskem na stole.
Ale když je mi teplo a svítí sluníčko, to je už jiná básnička. To je zase všechno super a tak :D.


Originální fotky ? To je naše!
No co by to bylo za výlet, kdybychom si žádné neudělaly. Tady to má být ve stylu #lehnemsijakozenemuzem :D. Protože to ještě snad nikdo nemá!


Jet do Rakouska a nedat si Alpský knedlík ? Kdeže.
A pěkně s pudinkem! Uvnitř brusinková náplň. Joo tohle si nechám líbit.
Ovšem ty ceny mají s největší pravděpodobností nějakou vysokohorskou přirážku, jinak si to totiž vysvětlit vážně neumím.
Třeba na zpáteční cestě. Zastavíme na jedné benzínce. Šla jsem si koupit Bounty, nějak jsem se nedívala na cenu a šla k pokladně. Tři osmdesát euro. Hm, super. Tyčinka za 100 korun.
Ale co víc, dojedeme na další, vidím Bounty a cena 1,20 euro.To dokáže nas*at :D!
I když je pravda, že v těch eurech to nebolí tak, jak v korunách :D.


Pudinku není nikdy dost. A štrúdlu taky ne! Jakéhokoliv.
Já si vzala tvarohový. Kamarádka si vzala zase jablečný. Oba dva na jedničku!
Co jsem si tak všimla, Rakušáci musí být na jablka nějací vysazení. Fakt, kam se podíváte, to obsahuje "Apfel". Nebo aspoň mně to tak přišlo :D.

Každopádně důvod, proč píšu článek až teď (po týdnu, co jsem dojela), je mé dohánění školy. To byste ani nevěřili, kolik se toho dá zameškat za pět dní. PĚT DNÍ. Neskutečné. I love you GYMPL.
A mimochodem, název článku je vážně vystihující. Netřeba komentovat :D.
Tak já se s vámi pro teď na chvíli zase rozloučím a šupu opět dohánět. Myslete na mě!

P.S. Polštářek posloužil na jedničku s hvězdičkou!

5 komentářů:

  1. Knedlík se štrůdlem vypadá super :) Určitě to muselo být super :D

    OdpovědětVymazat
  2. Alpský knedlík vypadá tak skvěle, že jsem musela utřít slinu tekoucí po bradě :) Výletík závidím, já nestála na lyžích už dobré dva roky minimálně :D
    Sweet Life with Lena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nebýt školních Alp, taky bych na nich nejspíš rok nějaký ten rok nestála.. :D

      Vymazat
  3. Fotka #lehnemsijakozenemuzem je vážně super! :D Já byla taky letos v Alpách a na blogu mám podobné fotky - kdo by si ten knedlík nevyfotil že jo?! :D A je pravda, že jejich vysokohorské ceny jsou občas přehnané, ale člověk nesmí přepočítávat, protože by si tam nic nemohl dát. :) A preclíky, štrůdly atd. za to rozhodně stojí! ;)

    Lucka www.sleepy-cat.com

    OdpovědětVymazat