sobota 5. prosince 2015

Zimní období jako (ne)přítel

Jako dítě jsem měla zimu velmi ráda. Doteď si pamatuji dny, kdy jsme se dokázali i několik hodin bavit stavěním sněhuláků, sáňkováním, bobováním a nebo jednoduchým, ale zároveň nejzábavnějším koulováním.
To byly časy, kdy mě trápilo možná tak to, jestli bude můj sněhulák ze tří koulí či ze čtyř. Nějaké chladné počasí šlo kolem mě.
Vůbec mi nevadilo, že jsem došla domů durch promočená a zmrzlá na kost. Horký čaj a pudink to jistil. Jedinou nevýhodu, kterou jsem tehdy v zimním ročním období viděla, byl krátký den.



Toto období ovšem pominulo a následovalo období "nesnáším zimu".
Vadil mi sníh, vadila mi břečka, vadilo mi chladno. Zimu jsem snesla jen při lyžování, a to mělo taky spotřební lhůtu. Dvě hodiny a stačí. Pak mi bylo samozřejmě moc velké chladno a zase jsem měla zimu ráda o něco méně.
Nejlépe mi bylo doma v teple při šálku čaje s puštěným filmem či jinou činností. Ne, knihy jsem v té době nečetla. Nenacházela jsem k nim žádné pouto.
A nebo jsem taky ráda trávila čas s kamarádkami u kafe nebo kdekoliv jinde, ale samozřejmě tam muselo být teplo.
Dokonalá dovolená byla v mých představách nejlépe někde u moře a minimálně 28 stupňů.
A teď tady sedím, popíjím kafe a přemýšlím, jak se mé postavení vůči tomuto zimním období mírně změnilo. Nebo spíše začalo vracet do dětských kolejí ?
Poslední dobou mám v hlavě myšlenky, jak je venku vlastně teď krásně. Vždyť ono to má taky něco do sebe.
Sníh sice ještě není, ale na vytáhnutí zimního kabátu to už je. Tím začínám první pozitivum, nad kterým dumám.
Zimní móda. Kdy jindy vytáhnout ten krásný svetr, koupit si vysoké kozačky a natáhnout kožené rukavice, než teď ?
Někde uvnitř si začínám přát, aby už konečně napadl sníh. Abych se mohla dívat ve škole mlčky z okna a pozorovat tu bílou nádheru. Dělat stopy mými novými botami. Chytat řasami vločky. Znovu si postavit sněhuláka a jen tak se začít s kamarády koulovat.
Taky asi po pěti letech znovu sepisuji dopis Ježíškovi.
Jinak řečeno, vrátit se do dětských let. Alespoň na chvíli.
Nejspíš to bude tím, že už nejsem to malé dítě, které se zabývá maličkostmi. Začínám řešit problémy. Být ve stresu. Přemýšlet nad vážnějšími věcmi. Uvědomovat si realitu.
A každý potřebuje jednou za čas utéct a opustit od světa dospělých. Takzvaně si pročistit hlavu. Jinak by jsme se asi zbláznili.
Stejně ale jak stavění sněhuláků, tak si stále užívám lenošení doma v přítomnosti horkého čaje a čtení knihy. Zmiňovaný vztah k nim jsem našla teprve před půl rokem. Nikdy jsem nemohla pochopit vášnivé čtenáře, a teď jsem jednou z nich. Dokonce jsem je dobrovolně zařadila do dopisu Ježíškovi.
Je zajímavé, jak se naše postoje v průběhu života mění. Samozřejmě ale ne všechny, například jaro a léto mám ráda pořád. Je to mé nejoblíbenější období od jakživa. Nebo třeba dovolená u moře s rodinou. Rodinné oslavy, rodinné obědy.
Tomu já holduji odnepaměti.

Jaký máte názor na zimu vy ? :)

Je to trošku jiný charakter článků, než jaký obvykle píšu. Už delší dobu jsem dumala nad nápadem, že bych s nimi začala. Byly by to takové mé úvahy nad věcmi z všedního života, mé zkušenosti a podobně. A tak se ptám vás, čtenářů, uvítali by jste tady články tohoto typu ? :)

12 komentářů:

  1. Já osobně mám podobné články úplně nejradši :) Prosinec je moje nejoblíbenější období, protože s Vánoci, dlouhými večery a různými tradicemi přichází taková nostalgie a klid. Navíc můžu plánovat nové věci na Nový rok! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na to se těším hodně! Plánováno, co udělat v roce 2016. Je to taková moje tradice :)

      Vymazat
  2. Naprosto s tebou souhlasím, Ježíkovi jsem už napsala (samozřejmě o knížku taky, i když tentokrát odbornou), vánoční koledy mě dojímají už teď a strašně se těším na tu chvilkovou pohodu, jelikož během roku jsem si stresu a nervů užila už dost :) Pečení cukroví je v plném proudu, všechno všude krásně voní, venku nádherná dekorace a už teď vím, v kolik na Štědrý den budu vstávat, abych stihla svou oblíbenou pohádku :D a ano, je mi 20 :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak se říká, věk je jenom číslo! :D
      Věřím, že i babičky si rády přivstanou, aby si užili tu vánoční pohodu :)

      Vymazat
  3. mne je 21 a vianoce stale milujem :D ta rodinna pohoda, ked ideme spolu do obchodov nakupovat darceky, vsetko je krasne nazdobene, ligotave, stale pocut hrat koledy, prejdeme sa mestom, doma nazdobime stromcek, cely den by som bola schopna pozerat vianocne rozpravky, popritom si dat nejaky skoricovy pernik, zjest aspon 5 mandariniek a zapit to teplym cajom.... to je ten pre mna ten najkrajsia vianocny darcek a nic viac mi nechyba :) inac tiez zijem cele dni v stresu, stale mam pocit ze nic nestiham :( no tychto par vianocnych dni si dam pauzicku, na co sa neskutocne tesim :))

    OdpovědětVymazat
  4. Já zimu zbožňuju. Už odmalička. Ta vánoční atmosféra, horké nápoje, deka, knížky, praskající oheň v krbu, zimní sporty, sníh... Škoda, že ho teď moc není, přesně jak říkáš, když jsem byla malá, sníh byl prostě na KAŽDÉ Vánoce, teď je to spíš výjimka, což je hrozná škoda. Každopádně se mi tvůj článek moc líbil, jelikož jsem z něj cítila, že si ho psala ráda, že tě to bavilo a vložila jsi do něj kus sebe. Takže pokud máš ráda úvahy, směle do toho. Asi u všech "fitness" čtenářů neuspěješ, ale to vůbec nevadí, protože se tu najdou naopak takoví, co podobné články ocení, třeba já. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Psal se mi samo. Jak v hlavě, tak na klávesnici :)

      Vymazat
  5. Já všechno se zimou zbožňuju a strašně se těším na Vánoce :) určitě takové typy článků piš :)

    OdpovědětVymazat
  6. U mě je zima mé nejoblíbenější období. Více méně hlavně kvůli Vánocům, protože ty miluju! Podle obrázku jsem si myslela, že budeš psát o vánočním jídle...a ono ne. Ale článek je pěkný :) Klidně v nich pokračuj :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jídelních článků není nikdy dost! :D
      ..neměla jsem žádnou zimní fotku, hlavně i proto, že ještě není ani památky po sněhu.. :D

      Vymazat
  7. Narposto to Tvé přehodnocování vztahu se zimou chápu, mám to úplně stejné :) Ale jak říkáš, taky se mi to letos nějak vrací, chci sníh, chytat ho na řasy... Chci mít vánoční náladu a užívat si to. Bohužel na mě vánoční nálada zatím moc nepřichází, ale změní se to. Prostě to cítím! :)
    A utéct ze světa dospělých? tak to je to, co si přeju hodně často!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak vánoční náladu postrádám ještě taky. Snad brzy dorazí :)

      Vymazat